Neděle 13.9.2026
- 478 km
- 15-17 C
- 0 SEK/ Kč
Noc na lodi byla profuněná… Naší seveřance bylo v noci vedro, protože ventilace v kajutě tak jako běžela a neběžela. Nicméně to uteklo a v 5:45 (hodinu před připlutím) zvonil lodní budíček.
Balíme a zkoušíme, zda Nessa využije palubní venčící plochu. Opět jí ale nevoní a tak nasedáme do auta a přesně na čas vyjíždíme z lodi v Trelleborgu, kde mrholí a je 16 C. Zastavujeme o pár zatáček dál u místního parku.
Po procházce parkem a neúspěchu v hledání nějakého místa na snídani, dojídáme domácí toasty a jedeme tankovat auto naftou a sebe kávou na nedaleké benzince (Cappuccino – 2 x 35 SEK | nafta – 22,54 SEK/l)
V půl 12 přijíždíme k národnímu parku Store Mosse, kde se nachází největší mokřady v jižním Švédsku. Měníme outfit a vyrážíme! Jupí 🙌
Trasa začíná hned u parkoviště v parku, vede kolem naučného infocentra a pokračuje dále do prosvětleného podzimního lesa. Asi po dvou kilometrech potkáváme pár středního věku se psem, který nese sáček s houbami (rostou tu na každém kroku) – říkám si: “hmm to nejsou švédi,…” – ti totiž houby nesbírají. A ejhle, jsou to češi. 😀 Prohodili jsme s nimi pár slov, pesani se seznámili a šli jsme dál.
Postupně se lesní stezka změnila v dřevěnou stezku přes mokřady, potom přes planiny s nízkými stromky a pak zase lesem,… Prostě krásná typická severská krajina s podzimním nádechem. Všude klid narušený jen zpěvem ptáků, lidí úplné minimum. Místy pofukovalo a občas se nám i sluníčko ukázalo. Teplota tak akorát na tričko a mikinu.
V poslední třetině trasy tu jsou i vyznačená místa pro stanování, krásné travnaté plochy. Jen si tam vše musíte donést, nelze tam zajet autem 🙂
Po 12,5 km se vracíme k autu a je čas vyrazit na spací point v Tivedu. Tam přijíždíme po cca 3 km dlouhé kamenité cestě lesem kolem 18 hodiny. Hurá, nikdo tam není! Je krásně jasno a 17 C.
Toto místo si pamatuji z cest s tátou, minimálně jednou jsme tu spali. Je tu ohniště, přístřešek, suché wc, koše a dřevěné molo do jezera, nad kterým zrovna zapadá slunko.
Není čas ztrácet čas a stavíme stan, který má dnes premiéru. Stavbu stanu narušuje zvuk jedoucího auta – přijíždí mladá holanďanka s bydlíkem. A ne dlouho za ní dvě němky s bydlíkem. Všichni jsou ale v klidu a tak je pohoda a klid zachován 🙂
Spaní nachystáno. Pro rychlejší večeři volíme ohřev na vařiči místo ohně. Podává se kulajda a lečo od Dovastu. Skvělá volba jídel na cesty z pardubické konzervárny a jejich jídla jsou moc dobrá. Stačí mít přílohu. Určitě doporučujeme.
Za jasné noci a zvuků přírody uleháme ve 12 C do péřových peřinek… Dobrou!


